Hnutí ANO tak zůstává v současné době jednoznačně nejsilnější opoziční stranou a s velkým náskokem drtí všechny ostatní politické strany a hnutí na naší domácí politické scéně. Podpora hnutí ANO je oproti minulým měřením vyšší a může to být i díky mobilizaci voličů během nedávné volby prezidenta České republiky.

Na druhém místě by nyní skončila dosud nejsilnější strana vládní pětikoalice ODS v čele s premiérem Petrem Fialou, a to se ziskem 13,5 procentního bodu. Během jednoho roku ztratili občanští demokraté necelých sedm procent svých voličů a tento, dnes již dlouhodobý trend klesajících volebních preferencí, by měl být pro tuto vládní stranu velkým varováním. ODS a potažmo celé vládě se nadále nedaří rozptýlit obavy obyvatel týkající se energetické krize ani vysoké inflace. Velké rozpaky budí ve společnosti také pocit z omezování svobody projevu a vládní záměry o prosazení nové legislativy, která by umožnila zákonem kriminalizovat jiné než vládou „schválené“ názory.

Třetí pomyslnou příčku v nynějších hypotetických volbách do Sněmovny PČR by nyní obsadilo hnutí SPD v čele s jeho předsedou Tomiem Okamurou, a to se ziskem 9,3 procentního bodu. Oproti konci loňského roku zaznamenala SPD několikabodový procentní pokles voličských preferencí. Jedním z důvodů může být i vyhýbavý názor Tomia Okamury před druhým kolem prezidentské volby, kdy svým voličům nedokázal vysvětlit z pozice druhé nejsilnější opoziční strany důvody, proč nepodporuje jednoznačně Andreje Babiše do druhého kola coby opozičního kandidáta. Tomio Okamura tím u řady voličů ztratil na „akceschopnosti“ a důvěryhodnosti a za jeho postojem viděli jeho podporovatelé spíše zákulisní politické intriky či snahu o udržení si své vlastní pozice. Pro hnutí SPD by toto mělo být varováním, neboť následně právě Andrej Babiš vyhlásil „válku o voliče“ nejen ČSSD, ale právě o voliče SPD. Tahounem opozice je v tuto chvíli po mobilizaci voličů během prezidentské volby právě hnutí ANO v čele s bývalým premiérem Andrejem Babišem. Dalším důvodem, proč by měl být Tomio Okamura znepokojen je i fakt, že se napříč Českou republikou rodí významná podpora nové strany PRO, která všechny tyto zklamané voliče úspěšné přetahuje do svých řad.

Čtvrtým politickým subjektem, který by se v únoru letošního roku dostal do Sněmovny PČR, jsou Piráti v čele s Ivanem Bartošem, a to se ziskem 7,9 procentního bodu. Piráti jsou jedinou stranou z vládní pětikoalice, které preference, i když mírným tempem, rostou.

Na pátém místě by v aktuálním měření skončila strana PRO pod vedením Jindřicha Rajchla, a to se ziskem 6,1 procentního bodu. Rajchlovi se podařilo během několika měsíců začít sjednocovat dosud roztříštěné hlasy nespokojených občanů, kteří dříve dávali své hlasy ať už Trikolóře, ANO, Přísaze či SPD. Zajímavé ale je, že se ke straně PRO začínají přidávat i zklamaní voliči ODS i ČSSD. Pakliže se Rajchlovi podaří dál oslovovat nespokojené voliče napříč politickým spektrem, mohla by se strana PRO stát v budoucnu silným „hráčem“ na naší domácí politické scéně.

Před branami do Sněmovny by se v únoru ocitlo vládní hnutí STAN pod vedením jejího předsedy a současného ministra vnitra Víta Rakušana, které by v nynějším průzkumu společnosti SANEP obsadilo šestou příčku, a to s aktuálním ziskem 4,6 procentního bodu.

Výsledky šetření společnosti SANEP představují aktuální teoretické volební zisky politických stran a hnutí zastoupených ve Sněmovně Parlamentu České republiky a dále stran a hnutí, které v šetření dosáhly nebo překročily v únoru letošního roku tří procentní hranici:

Výše uvedený exkluzivní průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 9. – 12. února 2023 na vybrané skupině v souhrnu 1.536 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18+ let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 220 tisíc registrovaných uživatelů 12.283 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu.